Duplikované rostlinné geny neřeší Darwinovo ošklivé tajemství

«Zpět

Duplikované rostlinné geny neřeší Darwinovo ošklivé tajemství

Brian Thomas, M.S. *
Mgr. Libor Votoček (doplnění textu kurzívou)


Podle evoluční historie pochází veškerá rozmanitost kvetoucích rostlin údajně z nějaké prapůvodní - tj. první - kvetoucí rostliny, která pochází údajně z nějaké nekvetoucí rostliny. Jinými slovy podle evolučního názoru na svět (jeho původ a historii) byly na Zemi nejprve jednodušší nekvetoucí rostliny, z nich se posléze vyvinuly složitější nekvetoucí rostliny, z nich se posléze vyvinuly jednodušší kvetoucí rostliny a z nich nakonec všechny rozmanité druhy kvetoucích rostlin ... i s těmi nejsložitějšími květy a specifickým mechanismem svého rozmnožování. Takže je zřejmé, že speciální geny obsahující „stavební plány" potřebné pro zkonstruování květů by se musely do říše rostlin dostat dodatečně (tj. přidat)! Otázkou je ale jakým způsobem? Jak by se mohlo něco takového stát čistě působením přírodních zákonů - tj. zákonů „působících" na údajného rostlinného prapředka nebo dokonce na samotnou neživou přírodu?

Můžeme se spokojit s „evolučním vysvětlením", které všechnu rozmanitost a komplexitu v přírodě považuje za produkt genetických chyb (mutací) popř. určitých typů přenosu již existujících genů prostřednictvím virů? Můžeme se spokojit s „evolučním vysvětlením", které všechnu rozmanitost a komplexitu v přírodě považuje též za výsledek tzv. přirozeného výběru? Jak může výběr z variací daného druhu způsobit vznik nového? Tyto a podobné evoluční odpovědi by nás neměli uspokojit! Pokusme se zamyslet nad touto otázkou trochu více do hloubky!

Víme, že přírodním zákonům podléhají všechny procesy v přírodě a že přírodní zákony „zapříčiňují" jen 2 typy řádu a struktury v přírodě - zaprvé tzv. statistický řád „zapříčiněný" (resp. regenerovaný) tendencí vyrovnávat kontrasty (rozdíly nebo-li odlišnosti) v neživé přírodě a zadruhé tzv. strukturní řád vznikající usměrňováním toků hmoty a energie v otevřených termodynamických soustavách působením příslušných (tj. daných procesů se týkajících) zákonů přírody, které představují ustanovené geometrické vztahy a pravidelnosti ve vztazích (týkajících se různých vlastností soustavy) v daných otevřených termodynamických soustavách. Avšak procesy týkající se KONSTRUKCE mající FUNKCI a CÍL zasazený do komplexní mozaiky přírody nejsou řízeny přírodními zákony, ale symbolicky a konstrukčně vyjádřenými 3D (re)konstrukčními algoritmy uvnitř všech živých organismů (zřejmě zde se nachází přestupní brána mezi duchovním a materiálním světem). Tyto algoritmicky ovládané, cílem směrované a funkčně odlišné procesy přírodní zákony neumí ani nemohou vytvořit ani nasměrovat, přestože jim tyto procesy podléhají. Podléhat a zapříčiňovat není jedno a totéž! Otázkou tedy je, odkud pochází tato informace - tj. stavební plány - pro tak ultra-složité umělecké dílo, jakým je květ? Květ má navíc mnoho funkcí životně důležitých nejen pro rostlinu samotnou, ale pro celý ekosystém, ve kterém se nalézá. Co nebo kdo je zdrojem této informace vyjádřené symbolicky - tj. molekulárním textem v podobě genetického kódu? Víme přece, že jakýkoliv kód - tj. symbolické vyjádření myšlenky - má jako svůj zdroj VŽDY inteligentního odesilatele! Tj. bytost schopnou myslet, mluvit, slyšet a cítit - inteligentní bytost, která vysílá informaci rozhodnutím své vůle a s ohledem na předem stanovený cíl! Je neživá příroda obdařená vůlí? Je živá příroda obdařena vůlí, a co je příčinou něčeho takového? Umí neživá příroda myslet, integrovat jednotlivé části a rozhodovat o pozici a funkci? Je hmota a energie schopna sama sledovat nějaký cíl a tomuto cíli podřizovat své chování nebo je odkázána na VNĚJŠÍ (tj. nehmotný - nepřírodní tj. nadpřírodní nebo-li nadpřirozený) zdroj informace, který ji VTISKNE význam, funkci a cíl (teleos)?

Charles Darwin vnímal původ kvetoucích rostlin jako jakési „ošklivé tajemství." Někteří vědci ale navrhli následující vysvětlení, a nutno říci, že přitom projevili velkou dávku představivosti. Údajně se v přírodě stal zdrojem nové - extra - DNA proces zvaný „polyploidie". Podle některých vědců si s tímto procesem „příroda" pohrává již milióny let, a tak údajně vytvořila a vytváří zcela nové druhy rostlin. Polyploidie prý stojí za tvorbou nových genů potřebných k vytvoření nejen první kvetoucí rostliny, ale také všech rozmanitých druhů kvetoucích rostlin, které dnes známe. Předně k polyploidii skutečně dochází. Je to jev, kdy si rostlina vytvoří více než jednu další kopii svých vlastních chromozomů, se kterými potom zraje a dospívá. Některé rostlinné kultivary (vyšlechtěné druhy) mají více než 3 kompletní kopie svých chromozomů uložené v každém buněčném jádru. Tento jev je tedy znám - je experimentálně potvrzen - nicméně jeho evoluční interpretace a jemu přisuzovaná „moc" tvořit nové druhy nebo dokonce zprostředkovat přechod od nekvetoucích rostlin k rostlinám s květem je ovšem čirá spekulace, která postrádá jakýkoliv solidní vědecký základ! Neexistuje žádné pozorování a ani jediný experimentální důkaz, který by potvrzoval, že polyploidie může takový přechod (od nekvetoucích rostlin ke kvetoucím rostlinám) zprostředkovat.

Tyto extra kopie mohou v rostlinách (vy)produkovat viditelné odchylky a variace v rámci daného druhu - například různé barvy okvětních lístků - avšak u zvířat nic takového nepozorujeme - zvířata nejsou schopná snést polyploidii, rostliny však ano, protože mají méně typů tkání a mnohem jednodušší typ orgánových propojení než živočichové. Jejich těla ve svém fungování nezávisí na velkém množství vzájemně interagujících orgánů a pohyblivých částí, jako jsou například čelistní klouby nebo pumpující srdce. Extra kopie chromozomů by u živočichů způsobily naprostý zmatek v organických kódech nezbytných pro tvorbu a řízení přesně do sebe zapadajících velice rozmanitých částí těla ... takže by polyploidní savci rozvinuli takové množství abnormalit, že by to nebylo slučitelné se životem.

Je tato představa - že tyto polyploidií vytvořené extra chromozomy (kopie chromozomů navíc) jsou důkazem pro evoluční (vývojovou) inovaci v rostlinné říši - skutečně experimentálně potvrzeným jevem nebo je to jen toužebné přání některých teoretiků? V jednom článku v časopise Science Now (Věda dnes), který sumarizuje nejčerstvější analýzy genů kvetoucích rostlin, se dočteme, že „V rostlinách mohou nové geny pocházet z tzv. polyploidie."1 Z takovéhoto přesvědčivého a věcného prohlášení by však čtenář neměl nikdy nabýt pocitu, že byla pozorována tvorba nových genů kódujících květ jako výsledek polyploidie nebo nějakého jiného procesu. Všechny změny, které byly pozorovány v rostlinných genech, jsou výsledkem buď poškození již existujících genů, nebo v nejlepším případě přizpůsobení na již existující geny.

Z toho vyplývá, že břemeno chybějícího důkazu spočívá na ramenou těch, kteří trvají na tom, že polyploidie popohání a zprostředkovává onu domnělou evoluční (vývojovou) inovaci rostlin - tedy přechod od jednoho druhu ke druhému ... a přechod od nekvetoucích rostlin k rostlinám s květem. Měli by poskytnout solidní údaje ze svých pozorování či experimentů, které by podpořily jejich tvrzení. Takové důkazy však dosud chybí!

Mezitím však tato skutečnost, a sice že rostliny snesou ve svých buňkách mnohonásobné kopie svých chromozomů, zatímco zvířata nikoliv, představuje další velký problém pro všechny teorie snažící se objasnit původ života, rostlin, zvířat či lidí jako výsledek pozvolného (vertikálního - tj. druhy měnícího) evolučního vývoje. Tyto teorie lze směle označit za náboženství. Ano, jakákoliv teorii evoluce, která tvrdí, že v přírodě v minulosti došlo a/nebo i nyní dochází k proměně z jednoho druhu zvířat či rostlin či jakéhokoliv jiného tvora na jiný, zcela odlišný druh ... je ve skutečnosti náboženstvím. Proč? Protože nejen že nemáme jediný vědecký důkaz, že by něco takového v přírodě dnes probíhalo nebo mohlo proběhnout (např. prostřednictvím mutací a přírodního výběru), ale dokonce se tím odvažujeme tvrdit něco o minulosti, ze které se nám dochovalo jen několik typů fosilních pozůstatků ... a i ty samy o sobě svědčí o opaku - tedy o od počátku důsledně zachovávaných druhových hranicích jak mezi bakteriemi, houbami, rostlinami, tak i mezi zvířaty. Pes nepochází z ničeho jiného než ze psí čeledi a nevyprodukuje nikdy nic jiného než jedince, kteří jsou součástí psí čeledi. Totéž platí i o kvetoucích či nekvetoucích rostlinách, totéž platí i o člověku. O extra kopiích DNA se předpokládá, že pomohou vysvětlit evoluční inovace (variace) v rámci rostlinných druhů, nejsou však žádnou pomocí ve snaze vysvětlit rozmanitost v živočišné říši. Autorka článku v magazínu Science Now Elizabeth Pennisiová napsala, "U obratlovců, polyploidie se ukazuje jako zhoubná (smrtonosná), avšak rostliny si s tímto extra genetickým materiálem docela dobře poradí."1

Skutečně, poslední objev týkající se prvního známého člověka vlastnícího extra segment DNA molekuly na 7. chromozomu ukazuje, proč tato regulační (nastavující) chromozomální struktura u člověka - a obecně u všech obratlovců - je nebezpečná pro jejich zdraví a fungování. Dvouletý Alfie Camp se narodil slepý a měl celou řadu dalších „vážných poruch" podle všeho právě z důvodu jeho chromozomální abnormality.2

A tak, pokud extra chromozomy pomáhají rostlinám „se vyvíjet" (lépe řečeno modifikovat) a zároveň extra chromozomy nemohou pomoci obratlovcům se vyvíjet (lépe řečeno modifikovat), tak jak potom obratlovci získali dostatečné množství „extra" DNA materiálu, ze kterého by „příroda" mohla „vyvinout" požadované nové skupiny genů odlišující od sebe jednotlivé druhy zvířat? Pokud nějaký řetězec přirozených (v přírodě se nalézajících) příčin měl moc přetransformovat jednobuněčný organismus na savce ... a neobsahoval by polyploidii, tak potom tytéž příčiny (v onom domnělém řetězci) by měly být dostatečně silné na to, aby přetransformovaly kapradí na kvetoucí rostlinu, také bez použití polyploidie. Žádný takový řetězec přirozených příčin však není znám, a to co známo je, nestačí na druhovou změnu - například z nekvetoucí na kvetoucí rostlinu.

Všechny tyto pochybnosti představují problémy pouze pro evoluční způsob myšlení, nikoliv však pro skutečnou vědu. Na základě pozorování víme, že všechny kvetoucí rostliny mají speciální geny potřebné pro reprodukci květin(y). Navíc, nebylo nikdy pozorováno, že by nějaká nekvetoucí rostlina začala spontánně kvést. A ani mezi zfosilizovanými květinami nenalézáme ani jedinou stopu po nějaké evoluční přechodné formě z nekvetoucí rostliny.3

Vše, co je známé o kvetoucích rostlinách, je konsistentní se zprávou o stvoření světa zapsané v knize Genesis, která nás učí, že každý druh květiny byl zformován Bohem Stvořitelem třetího dne stvořitelského týdne (tj. třetího dne existence tohoto světa). A také vše, co je známé ohledně nesnášenlivosti obratlovců na chromozomální abnormality, hovoří silně ve prospěch toho, že každý zvířecí druh (baramin) byl na počátku speciálně zformován Bohem Stvořitelem ... evoluční (postupná) proměna z jednoho druhu zvířat na jiný by nutně zahrnovala (drastické) změny v jejich chromozomech (zřejmě daleko větší a rozsáhlejší, než které může principiálně vyprodukovat polyploidie, kterou již ovšem zvířata nesnesou). Jelikož zvířata nesnesou typy chromozomálních změn, které by vyžadovala jejich (vertikální tj. mezidruhová) evoluce, je z vědeckého hlediska dosud (a pravděpodobně trvale) nejpřesnější spolehnout se na vysvětlení jejich původu, které nalézáme v první biblické knize Genesis. Tam se dočítáme, že zvířata byla speciálně (zvlášť) stvořena pátý a šestý den stvořitelského týdne (tj. pátý a šestý den existence tohoto světa).

Darwinova stará evoluční „záhada" kvetoucích rostlin tedy zůstává dál „záhadou" bez jakéhokoliv podpůrného experimentálního důkazu ve prospěch „(vertikální tj. mezidruhové) evoluce prostřednictvím polyploidie".

Pro ty z Vás, kteří se spoléháte na biblickou zprávu o stvoření v knize Genesis, však bylo toto „tajemství" již dávno rozřešeno a zodpovězeno - kvetoucí rostliny existují proto, že je Bůh Stvořitel záměrně takto unikátně zformoval již od samého počátku jejich existence!

Tento Bůh Bible dokáže stejnými prostředky vyjádřit jedinečnost a rozmanitost, a tak vytvořit svět předurčený pro lásku, dokonalé vztahy, vzájemnou spolupráci a možnost poznání Jeho vůle. Na nás je, jestli mu chceme svěřit svoje sobecké životy a přijmout Jeho dokonalý charakter, který se částečně obrazí ve zbytcích jeho původně dokonalého stvoření a dokonale pak v Jeho Synu Ježíši Kristu! Skrze nás lidi se na tento svět dostali porušenost, nenávist vůči Bohu (bezpodmínečné a svrchované Lásce), nezájem o Jeho vůli, sobectví, soběstačnost, pýcha, bolest, utrpení a smrt. My lidé jsme však povoláni k tomu, abychom spatřili a spatřovali stopy božství našeho milujícího Tvůrce v Jeho stvoření a především v Jeho Synu, abychom Mu vzdali chválu a čest ... a opustili svoji cestu - své marné představy a touhy - a následovali ušlechtilý a vznešený životní cíl zjevený v Kristu. Jsme to my, kdo může odmítnout chtít vidět zřetelné stopy našeho milujícího a dokonalého Tvůrce v okolní přírodě ... i v člověku samotném. To On pro nás prozíravě vytvořil kosmos i tuto Zemi, na které jsou již jen zbytky původní dokonalosti a otcovské péče, kterou nám Bůh trpělivě prokazuje od počátku až do skonání tohoto věku. Jsme povoláni k tomu, abychom zodpovědně přemýšleli o díle Božích rukou, abychom zpytovali svědomí a hledali Jeho vůli! Vždyť Jemu na nás záleží! Jeho záměry s námi jsou dokonalé a dobré! Kdo je ale dnes ochoten zachovat si touhu a schopnost slyšet Jeho tichý, láskyplný hlas?Denně stojíme na rozcestí a každá naše volba by měla vycházet z upřímné touhy konat Boží vůli - vůli dokonalé Lásky! Hledejme ji společně, s upřímným srdcem, s odvahou a sebezapřením!

Odkazy

1. Pennisi, E. Double the Genes, Double the Flora. Science Now. vystaveno na webu news.sciencemag.org 10. dubna 2011, zpřístupněno 12. dubna 2011, výzkumná zpráva publikována v článku - Jiao, Y. et al. Ancestral polyploidy in seed plants and angiosperms (Polyploidie předchůdců rostlin rozmnožujících se semeny a krytosemenných rostlin). Nature. Publikováno online 10. dubna 2011.
2. Boy, two, is first person in the world to be born with an extra strand of DNA (Chlapec je první člověk na světě narozený s extra řetězcem DNA). Mail Online. Vystaveno na webu dailymail.co.uk 11. dubna 2011, zpřístupněno 12. dubna 2011.
3. Například v Číně nově objevená fosilie blatouchu "se podobá současnému blatouchu - má štíhlý stonek a trojlaločné listy." Carpenter, J. ScienceShot: Dosud nejstarší blatouch. Science Now. Vystaveno na webu news.sciencemag.org 30. března 2011, zpřístupněno 12. dubna 2011.

* Pan Thomas je popularizátorem vědy v Institutu pro výzkum Stvoření.
Článek byl na jejich webu www.icr.org vystaven 18. dubna 2011.